Zelené stopy komiksu

10:30–11:00

• registrace účastníků

11:00–11:15

• Karel Stibral: zahájení

11:15–11:45

• Pavel Pilch: Superekologové – k ekologickému aktivismu v komiksovém seriálu Zelena družina

V září roku 2022 začal v chorvatském časopise pro děti a mládež Modra lasta vycházet komiks „Zelena družina“, jehož autorem je aktivista, animátor a kreslíř Marko Dješka, jedna z nejvýznamnějších postav současného chorvatského komiksu. „Zelena družina“ představuje v prostoru bývalé Jugoslávie zcela ojedinělou fúzi superhrdinského, povýtce urbánního komiksu, a ekologického aktivismu, který je vlastní nejen autorovi, ale především jeho postavám. V příspěvku chci poukázat na to, že ekologická témata a, v dobrém slova smyslu, „agitace“ nemusí být nutně představována na ploše obydlené „uvědomělými dobrými hochy“ á la Rychlé šípy, ale mohou se jich chopit i nedokonalí superhrdinové, již jsou zároveň parodií i poctou klasickým superhrdinským týmům americké provenience. Dješkovy jednostránkové stripy pracují především s tématem klimatické krize a nerovností ve společnosti, které vedou k devastaci životního prostředí. Nenásilnou formou upozorňují na aktuálně palčivá témata, aniž by však přehnaně „vychovávaly“ čtenáře. Moje analýza „Zelené družiny“ vychází především z genologické perspektivy, kdy se pokouším zachytit synkretické pohyby mezi tradičním superhrdinským žánrem a poměrně novými žánry, jež lze pracovně nazvat „ekokritickými“, a to s přihlédnutím k analýze funkcí persvazivních prostředků, které jsou nedílnou komponentou zmíněného komiksu.

11:45–12:15

• Barbora Müllerová: Strategie a cíle současných angažovaných komiksových tvůrců a tvůrkyň

Příspěvek shrne závěry mého disertačního výzkumu, v rámci kterého jsem zkoumala pracovní strategie a cíle současných komiksových tvůrců a tvůrkyň a také ilustrátorů a ilustrátorek, kteří se zaměřují na společensky a environmentálně angažovaná témata. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a jejich tematické analýzy v letech 2020-2023 a bylo do něj ve finálním výzkumném vzorku zařazeno šestnáct respondentů v věku 25-40 let z jedenácti evropských zemí. V rámci výzkumu jsem se soustředila především na to, jaká témata si angažovaní tvůrci a tvůrkyně volí, jaké strategie, taktiky, způsoby šíření a média volí, cílové skupiny, na které míří, ale také na provázání jejich voleb s vlastní zkušeností a osobními bias. Další výzkumné otázky rozkryly například vztah současných angažovaných komiksových tvůrců a ilustrátorů k aktivismu, jejich názory na politickou moc obrazu a potenciál vizuální kultury pohánět společenskou změnu. Výsledky výzkumu ukazují nejčastější přístupy, ale odkryly také mezery (chybějící strategie nebo taktické nedostatky), které se v práci angažovaných tvůrců a tvůrkyň nejčastěji objevují. Na základě disertační práce v současné chvíli vzniká kniha s názvem Hrot tužky: Strategie angažované ilustrace a komiksu (vyjde v nakladatelství ArtMap v roce 2025), v níž nejen zrekapituluji výsledky výzkumu, ale také je uvedu do širšího kontextu současného uvažování v rámci disciplín vizuálních studií, comics studies, teorie grafického designu, teorie aktivismu a dalších společenských věd, a pokusím se nastínit, jakými způsoby by bylo možné způsoby práce angažovaných tvůrců a tvůrkyň funkčně doplnit, obohatit a učinit více efektivní.
Výzkum proběhl v rámci doktorských studií v oboru vizuální komunikace na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

12:30–14:00

• přestávka na oběd

14:00–14:30

• Martin Foret: Ekologická agenda klubáckého komiksu

V československé společnosti se během normalizace, zejména pak v její druhé půli v 80. letech, stále více tematizují „zelená témata“, tedy, pozdějším označením, „ekologická agenda“. Jako příklad za všechny zmiňme úspěšnou Akci Brontosaurus a navazující aktivity. Tato agenda přirozeně ovlivnila i činnost dobových mládežnických organizací - a sekundárně i témata jejich členům primárně určeným a jejich činností inspirovaným komiksovým seriálům. Příspěvek se proto zaměří na žánr tzv. klubáckého komiksu (zejména seriály Modrá pětka z časopisu Pionýrská stezka, Kronika Strážců z časopisu ABC a Tarantule z časopisu Naší přírodou) a na to, jakým způsobem a v jakém rozsahu zde byla tato témata zpracována a zastoupena.

14:30–15:00

• Ondřej Krajtl: Výlet do přírody s Františkem Skálou

Příspěvek analyzuje dva komiksy svébytného umělce Františka Skály z perspektivy motivu cesty a transformativní role krajiny, která v nich představuje nejen kulisu dobrodružství a hrdinských ctností, ale i prostor pro estetickou kontemplaci. Analýza se zaměřuje zejména na způsob, jakým Skála propojuje výtvarnou a narativní složku při vytváření imaginativního světa, který čerpá z různých kulturních tradic i z různých výtvarných a tvůrčích principů. Pozornost je věnována také tomu, jak Skálovo pojetí krajiny v komiksech souvisí s jeho další uměleckou tvorbou, v níž hraje příroda a její materiály významnou roli.

15:00–15:30

• Tomáš Prokůpek: Ondřej Sekora a boj se škůdci přírody

Část tvorby Ondřeje Sekory je těsně spjata s tématy, která lze dnešní terminologií označit za ekologická či environmentální. Přednáška se pokusí shrnout, jak toto propojení konktrétně vypadalo a jak se proměňovalo v čase – od stripů, jež Sekora otiskoval ve třicátých letech v Lidových novinách, přes aktivistické výtvory z padesátých let až po pozdní díla z let šedesátých.

15:30–16:00

• přestávka

16:00–16:30

• Karel Stibral: Podprockého Divočina jako laboratoř současných trablů s... divočinou

Divočina I a II Mikuláše Poprockého jako zajímavý vhled do problematiky, s kterou se potýká řada současných environmentálních akademiků, ale i praktiků - co je to vlastně divočina v antropocénu? Existuje něco takového vůbec? Co je to za pojem? Zachráníme divočinu tím, že dáme přednost divokosti? Má smysl chránit něco jako divočinu? není největší divočina nakonec ve městech? A co se stane, až si pro nás doopravdy přijde?

16:30–17:00

• Ondřej Dadejík: Ti druzí: Příroda a prostředí v komiksovém světě muminků

Příspěvek bude zaměřen na jedinečný způsob, kterým literární a komiksová vyprávění o muminech a dalších obyvatelích Muminího údolí ukazují některé základní problémy a pojmy současného environmentálního, zejména estetického myšlení. V příbězích ze světa rozmanitých, více či spíše méně antropomorfizovaných tvorečků a stvoření, se totiž do zajímavého světla dostává nejen pro nás lidské tvory samozřejmá polarita přírody a kultury, ale vynořuje se velmi zajímavé pojetí prostředí a citlivosti vůči němu.

17:00–17:30

• Martin Tománek: Radiátor a Recyklátor: Procházka krajinou tuzemských ideologií

Komiks Radiátor a Recyklátor je jedno z mála tuzemských děl, které se bez uzardění a trapnosti adresuje environmentální problémy současnosti. Každý z dílu tohoto cyklu adresuje tuto problematiku trochu odlišně a lze jej interpretovat jako lakmusový papírek své doby. Co nám Radiátor a recyklátor říká o českém myšlení?

17:30–18:00

• Otevřená debata: Komiks a environmentální studia

18:00

• zakončení