Brněnští augustiniáni 19. století: Úvahy o kráse a umění

Výstava je výsledkem grantového projektu MUNI/FF-DEAN/0130/2021

Použité zdroje

  • BRATRÁNEK, František Tomáš. Beiträge Zu Einer Aesthetik Der Pflanzenwelt. Leipzig: F. A. Brockhaus, 1853.
  • BRATRÁNEK, František Tomáš. K explikaci pojmu krásna. Praha: Společnost pro estetiku – AV ČR, 1995.
  • BRATRÁNEK, František Tomáš. Výklad Goethova Fausta. Praha: Odeon, 1982.
  • Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská. Dostupné z: Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská (bfsbb.cz).
  • ČELEDA, Jaroslav. Pavel Křížkovský. Opava: Matice moravská, 1920.
  • DOHNAL, Přemysl. Úloha augustiniánského kláštera na Starém Brně v kulturním a politickém životě Moravy v 19. století. Sacra. 2003, 1, 58-85. Dostupné zde
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. František Matouš Klácel. Praha: Melantrich, 1976.
  • KABELÍK, Jan. František Matouš Klácel. Praha: Pokrok, 1908.
  • KLÁCEL, František Matouš. Dušan Jeřábek (ed.). Výbor z díla. Praha: SNKLU, 1964.
  • KLÁCEL, František Matouš. Františka Matauše Klácela Dobrowěda. Praha: W kommissí u Kronbergra a Řiwnáče, 1847.
  • KLÁCEL, František Matouš. Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu. Praha: Melantrich, 1948.
  • KOUKAL, Ervín. Tyl, Němcová, Klácel: Výchovný význam jejich díla. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1955.
  • LORENZOVÁ, Helena: Klácelova Průklesť ku ladovědě, Estetika. 1983, 2, 121-128, 3, 175-183, 4, 224-236.
  • LOUŽIL, JAROMÍR. „Vesměrné“ vlastenectví Františka Matouše Klácela.” Česká Literatura, 1983, vol. 31 (2), 97–110.
  • LOUŽIL, Jaromír. František Tomáš Bratránek, In: BRATRÁNEK, František Tomáš. Výklad Goethova Fausta. Praha: Odeon, 1982, str. 157–192.
  • Mendelovo muzeum. Dostupné z: Mendelovo muzeum (muni.cz).
  • MZAB, fond E 4, Augustiniáni Staré Brno, Osobní spisy mnichů (karton č. 220): Tomáš Šilinger, Poděkování za subvenci pro Moravskou ústřednu pro lidový průmysl umělecký, 1910 (fol. 34)
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 201): Cyril Napp, přihláška opata Nappa do Besedy brněnské, 1861 (fol. 19).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 201): Cyril Napp, stanovy Besedy brněnské, 1861 (fol. 1, 2).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 202): Cyril Napp, kresby v poznámkách opata Nappa, 1862 (fol. 9).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 213): Anselm Rambousek, politická báseň, 1848 (fol. 344).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 213): Anselm Rambousek, korespondence s F. M. Klácelem, 1849 (fol. 42).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 220): Tomáš Šilinger, dobový snímek zachycující Šilingrův pohřební průvod na Starém Brně v červnu 1913 (fol. 68v).
  • MZAB, fond E 4, Osobní spisy mnichů (karton č. 220): Tomáš Šilinger, Šilingerova žádost o podporu ve volbách do říšské rady, 1911 (fol. 45).
  • RULÍŠEK, Hynek. Dějiny a kulturní vliv augustiniánů na území Čech a Moravy. 2007. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, České Budějovice. Vedoucí práce PhDr. Radomír Malý.
  • SAMEK Bohumil. Klášter augustiniánů v Brně. Brno: Opatství na Starém Brně a NPÚ v Brně, 1993.
  • STIBRAL, Karel, Ondřej DADEJÍK a Vlastimil ZUSKA. Česká estetika přírody ve středoevropském kontextu. Praha: Dokořán, 2009.
  • TRAPL Miloslav. František Matouš Klácel – život a dílo. Olomouc: Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 1999.
  • VOSYKA, Stanislav (ed.). František Matouš Klácel – filosof, spisovatel a novinář: sborník ze sympozia konaného ve dnech 24.–26. září 2008 v České Třebové. Česká Třebová: Městské muzeum, 2008.

Kód projektu

  • MUNI/FF-DEAN/0130/2021

Období řešení

  • 3/2021 - 12/2021

Masarykova univerzita

  • Interní projekty FF
  • Program děkana FF

Filozofická fakulta MU

Roku 1843 vstupuje do starobrněnského kláštera augustiniánů Johann Gregor Mendel, světově uznávaný zakladatel genetiky. Mezi Mendelovy spolubratry ale patřilo i několik badatelů, kteří ve svých pracích reflektovali oblasti estetiky a umění. Byli to především spisovatelé František Tomáš Bratránek a František Matouš Klácel, mezi další se řadili novinář Tomáš Eduard Šilinger nebo sbormistr a dirigent Pavel Křížkovský, jehož žákem byl také Leoš Janáček. Působili zde však i další myslitelé, kteří dnes zůstávají více či méně upozaděni, avšak společně svým dílem vytvořili z augustiniánského kláštera v Brně ve své době jedinečné místo vzdělanosti ležící mimo tradiční kulturní centra územní i institucionální. Záměrem výzkumného projektu je na základě studia přímých pramenů (spisy, záznamy, korespondence, atd.) představit tyto osobnosti a jejich myšlení především z hlediska estetiky a teorie umění. Cílem výzkumu je charakterizovat základní témata jejich úvah (spor o hegelianismus, otázky národní identity, význam umění, témata sociální, náboženská a etická) a určit postoje a inspirace, které tak v moravské metropoli spoluutvářely intelektuální atmosféru 19. století.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info