Zelené stopy komiksu 2: Apokalypsy, utopie a dystopie

Příspěvek na vybraných příkladech ukáže, jak těsně je zdánlivě moderní žánr komiksu propojen se světem starověkých civilizací. V úvodní části na příkladech z dějin umění a archeologie přiblíží příklady toho, jak byl komiks využíván k státní propagandě a prezentaci historických událostí od starověkého Egypta až po pozdní antiku. Těžiště příspěvku bude ovšem spočívat v analýze forem a postupů, jakým způsobem moderní komiks prezentuje starověké dějiny, zejména dnes tolik aktuální téma kolapsů starověkých civilizací.

doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D.
Katedra environemntálních studií FSS MU, Brno

Přednáška představí dvě utopické podoby společnosti, jež se objevují v Saudkově díle. Dále se zaměří na postapokalyptické výjevy přítomné tamtéž a v závěru se také dotkne postupně se projevivší nefunkčnosti Saudkových utopických vizí.

ing. arch. Tomáš Prokůpek
Oddělení dějin literatury MZM, FF MU

Romány o muminech zachycují nejen útulné prostředí kolem známého modrého domu v Muminním údolí, ale také stopy podprahového, všudypřítomného uvědomování si křehkosti a nejistoty tohoto domova. Ten je totiž v případě muminů i lidí nevyhnutelně součástí procesů, které jej nejen dalece přesahují, ale i ohrožují. Příspěvek se zaměří na způsob, jakým způsobem nejen knihy, ale i komiksy Tove Janssonové, ukazují zvláštní typ odolnosti oněch malých tvorů a jakým způsobem se tento rozměr proměňuje mezi literární a komiksovou verzí. Rád bych touto cestou rád představil implicitní, ale zajímavé pojetí prostředí a zejména citlivosti vůči němu, které je prostoupené zvláštní environmentální melancholií. Ta však neústí v rezignaci ani tváří v tvář nevyhnutelné katastrofě.

Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D. 
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity

Příspěvek se soustředí na interpretaci komiksového seriálu "Vzpoura mozků" Václava Šorela a Františka Kobíka, který prvně vycházel v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců v letech 1977 až 1979 na pokračování a od té doby byl opakovaně reeditován souborně (v letech 1986, 2001, 2008 a 2011) i adaptován (pro rozhlas, ale i do beletrie). Pokusí se konfrontovat dvě vize budoucnosti lidstva, které dílo nabízí, jednu optimističtější (utopickou), druhou pesimističtější (dystopickou), v nichž obou má klíčovou roli vztah lidí a strojů.

Mgr. Martin Foret, Ph.D.
Centrum pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP, Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP

Příspěvek se zaměří na feministické komiksy Liv Strömquist, v nichž autorka zachycuje dystopické rysy současné každodennosti prostřednictvím kolapsu intimity, emocí a kulturních představ o „přirozenosti“. Strömquist ve V zrcadlové síni, Ovoce poznání a Hovoří Pythie sleduje, jak patriarchální mýty a kapitalistická ekonomika pozornosti narušují udržitelnost sociálních a emočních ekosystémů: vztahy vyčerpávají své zdroje, těla jsou přeinterpretována skrze ideologii a kulturní narativy přírody se rozpadají. Tato „mikro-dystopie“ funguje jako civilizační kritika, v níž apokalypsa není spektakulární událostí, ale strukturou každodenní zkušenosti. Analýza ukáže, jak Strömquist využívá sekvenční vyprávění, koláž a archivní materiály k propojení environmentálních, sociálních a historických vrstev. Její tvorba tak rozšiřuje prostor „zeleného komiksu“ o feministickou reflexi konců světů, které se odehrávají v měřítku těla, emocí a kulturní imaginace.

Mgr. Lenka Lee, Ph.D. 
Seminář estetiky FF MU

Ekologická kritika získala v posledních letech významnou pozornost v celé řadě oborů. Tento příspěvek zkoumá, jak jsou environmentální otázky formulovány z humanitní perspektivy, se zvláštním zaměřením na současné grafické romány beze slov napříč různými kulturami a tradicemi. Cílem je analyzovat díla, která zkoumají vztahy mezi lidmi, zvířaty a přírodním světem. Tyto příběhy sahají od ostré kritiky destruktivního dopadu lidské činnosti, prováděné pro osobní nebo kolektivní prospěch, až po lyrické, kontemplativní příběhy, v nichž autoři vědomě používají ekologické obrazy a přírodu staví do pozice zrcadla i katalyzátoru lidské zkušenosti. Díky tomu, že se spoléhají výhradně na vizuální vyprávění, představují tato díla silný prostředek k reflexi environmentálních obav a etických otázek za pomoci vizuálních obrazů. V příspěvku blíže představíme díla Nicka Hayese Cormorance (2016), Wilfrida Lupana a Grégoryho Panacciona Un Océan d’amour (2014), Alessandra Sanny Fiume lento (2013) a Lucase Varely El día más largo del futuro (2017).

Katerina Valentová, PhD.
Universitat de Lleida, Španělsko

Nejen o vědecké naivitě a metaforách zkázy v komiksových dílech Vlastislava Tomana inspirovaných romány 19. století.

doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D.
Katedra environmentálních studií FSS MU, Brno

Mgr. Ondřej Krajtl, Ph.D.
Seminář estetiky FF MU, Brno

Interpretačně orientovaný příspěvek se zaměří na trojici téměř-komiksových knih o robotech Taťány Rubášové a Jindřicha Janíčka. Ve shodě s tématem konference bude sledovat témata konce civilizace, post-apokalyptického stavu světa, motivy ekologické, esoterické, estetické i emoční: bez nároku na úplnost, s nemalými překryvy.

Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D.
Ústav české literatury AV ČR, Praha

Cyklus Edeny Jeana Girauda aka Moebia, vypráví příběh dvou opravářů (Les Reparateurs), kteří se, poté, co jsou spolu s dalšími vesmírnými cestovali přijati na tajemnou inteligentní kosmickou loď (Sur l'Étoile), ocitnou v lesích planety Edena (Les Jardins d'Edena), kde se stávají archetypální mileneckou dvojicí, jejíž osudy se propojí s osudy technologicky asimilované společnosti Hnízda (La Déesse) a vyvrcholí jejich opětovným setkáním v pouštním klášteře (Sra). Naše interpretace Světa Edeny, jež se bude opírat o „farmakologii"" B. Stieglera se zaměří na problém hledání svobodné lidské přirozenosti, které se odehrává v napětí mezi přetechnologizovanou, syntetickou a simulakrální společností Hnízda, smyslovým a přírodním světem Edeny a snovým prostředím nevědomých sil, napojených na zdroje kosmické inteligence.

Mgr. Vít Pokorný, Ph.D.
Katedra filosofie a humanitních studií FF UJEP, Ústí nad Labem