Everyday Aesthetics and Everydayness from an Intercultural Perspective
Studentská zpráva z účasti na konferenci ve Vídni, která se uskutečnila v termínu 27. 2. – 1. 3. 2026.
Jak studenti Estetiky pracují s AI: závěry ankety (březen 2026)
Na FF MU jsme oslovili 31 studujících oboru Estetika a kulturní studia. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány 11. 3. 2026 a sledovaly, jak studující Estetiky na FF MU využívají umělou inteligenci ve studiu, jak ji hodnotí, jak s ní pracují (ověřování informací, přebírání a úpravy textu, význam promptu) a jaký má dopad na průběh studia, včetně vnímaných přínosů, rizik a zájmu o kurzy, aby z toho vzešla praktická doporučení pro výuku. Díky kombinaci uzavřených i otevřených otázek anketa vedle čísel zachycuje také přímé zkušenosti.
V univerzitním prostředí je AI vnímána převážně pozitivně: 51,6 % odpovědí spadá do kategorií „pozitivně/spíše pozitivně“, 35,5 % „spíše negativně“ a 12,9 % neutrálně. Dále pak u studentů převládá přesvědčení, že má smysl se v AI průběžně vzdělávat, viz obrázek níže (převažují odpovědi „určitě ano/spíše ano“).
Co se týká užívání konkrétních modelů umělé inteligence, nejčastěji studenti používají ChatGPT a Gemini, část dotázaných však AI nástroje vůbec nevyužívá. V praxi studenti sahají po AI zejména pro překlad (58,1 %), vyhledávání odborné literatury (48,4 %), korekturu textu (41,9 %) a psaní e‑mailů (32,3 %). Soubory do AI nahrává 25,8 % respondentů, 32,3 % je nahrává občas a 41,9 % nikoli.
Způsob práce s výstupy AI je spíše opatrný. Většina studentů informace vydané AI ověřuje buď vždy, nebo alespoň při pochybnostech, a texty nepřebírá doslova. Buď je upravuje v návaznosti na další ověřené zdroje, nebo je nepřejímá vůbec. Drtivá většina studentů pak za velmi důležitou považuje vytvoření efektivního promptu a pokud jde o dopad na studium, AI usnadnila práci přibližně čtvrtině dotázaných (25,8 %), ale část zkušeností ukazuje i na komplikace (například čas strávený úpravami promptu/výstupu AI nebo zavádějící či nepřesné odpovědi). Přesto většina respondentů však považuje AI za kvalitní nástroj nebo pomůcku („spíše ano/ano“). Nicméně workshopu či kurzu o efektivní práci s AI se dosud účastnilo jen 22,6 %, zatímco 77,4 % ne.
Přínosy pro obor se soustředí do několika oblastí. Jednou z nich je zrychlení práce, snadnější dohledávání zdrojů, lepší porozumění náročným tématům a jazyková podpora (překlad, stylistika), což oceníme při psaní seminárních i kvalifikačních prací. Zároveň se objevují rizika zásadní pro humanitní disciplíny: nepřesnosti a „halucinace“, možné oslabení kritického myšlení, plagiátorství, závislost na nástroji a přílišné zjednodušování složitých problémů.
Z odpovědí se odvíjejí konkrétní doporučení pro výuku a studijní praxi. Zaprvé, krátké praktické workshopy zaměřené na prompting, ověřování informací, etiku a způsob citování práce s umělou inteligencí. Zkušenost s formálním školením má zatím menšina studentů, avšak polovina studentů má zájem zúčastnit se kurzu (41,9 %). Zadruhé, je vhodné systematicky trénovat kritické ověřování a parafrázování, tzn. klíčová tvrzení kontrolovat v primárních zdrojích a případné použití umělé inteligence proměnit ve vlastní argumentaci a formulaci, nezůstat pouze u přepisu vygenerovaného textu. Zatřetí, jasně komunikovat pravidla pro využití umělé inteligence v seminárních a závěrečných pracích, klást důraz na transparentnost či uvedení způsobu využití.
Celkově výsledky ukazují, že se umělá inteligence v našem oboru prosazuje především jako praktická pomůcka pro rešerše, jazyk a rychlou orientaci, ale její hodnota závisí na způsobu použití.
